Bedýnka? Košík s provazy
nad ní se balon zmítá.
Tak nastupujte lidičky,
paluba balonu vítá.
Košík se zvedl, poskočil
potom si zase sedl.
Možná, že v chvíli nejisté,
někdo i ve tváři zbledl.
Síla však velká táhne koš,
k nebi a oblakům vzhůru
a tak se bez strachu vydejme
na větrnou nebeskou tůru.
Plujeme nad městem,
slyšíme jeho dech,
můžeme vidět tajnosti
ukryté ve dvorech.
Pokojně nechme se unášet
vždyť není žádný spěch.
Město jsme minuli,
a je čas na oddech.
Je vidět slunce západ
nad rovinou jak stůl.
Let bez křídel, odvážný nápad.
Touha je světa sůl.
Z dálnice troubí auta,
zní to jak vyzvání
“vraťte se z oblaků na zem,
vždyť čas je k přistání“
Klesáme, vítr směr udává,
pilot má spoustu práce
a tělo znovu poznává
co je to gravitace.
